• Pro zkvalitnění diagnostiky onemocnění Larvární Toxokarózy se vyšetření protilátek ve třídě IgG a avidity nově stanovuje také ve třídě IgA.
• V rámci parazitologického vyšetření jako novinku nabízíme průkaz antigenu Entamoeba histolytica/dispar a Cryptosporidium sp. Oba průkazy provádíme metodou ELISA přímo ze vzorku stolice.
• Nově nabízíme vyšetření na průkaz echinokokové nákazy. Vyšetření protilátek proti Echinococcus sp. provádíme metodou ELISA ze séra ve třídě IgG.

Pro více informací týkajících se vyšetřovaných metod se prosím obraťte na pracoviště parazitologie, telefon: 585 206 241, 242 nebo přímo na vedoucí pracoviště Mgr. Petru Válovou, telefon 585 206 246, email: petra.valova@michem.cz popřípadě na obchodní zástupkyni Markétu Hlavovou, email: marketa.hlavova@michem.cz.

Níže uvádíme další informace k jednotlivým onemocněním:

Larvární toxokaróza člověka
Larvární toxokaróza je v našich podmínkách nejčastější tkáňová helmintóza, která je způsobena migrací larvárních stádií zvířecích škrkavek rodu Toxokara – Toxocara canis (škrkavka psí) a Toxocara cati (škrkavka kočičí) vnitřními orgány hostitele. Definitivním hostitelem tohoto parazita jsou psovité a kočkovité šelmy.
Výskyt je kosmopolitní, jak nákaza zvířat, tak i člověka je alimentární cestou – zralými vajíčky škrkavek (pískoviště, půda, potrava, voda).
Klinický obraz závisí na intenzitě infekce a lokalizaci larev. Většina infekcí je asymptomatických nebo se projevují mírnými nespecifickými příznaky – bolestí břicha, v podbřišku, nevolností a nechutenstvím. Dle postižených orgánů existují dva hlavní syndromy – viscerální forma toxokarózy (larva migrans visceralis), která zahrnuje nemoci spojené s orgánovým postižením srdce, kůže, plic a také centrálního nervového systému, a oční forma toxokarózy (larva migrans ocularis), u které je patologický efekt zaměřen na oko a oční nerv. Tato forma onemocnění je závažná, jelikož může v oku způsobit patologické ireverzibilní změny. Projevuje se bolestmi v oku, výpadky uvnitř zorného pole, slzením a může vést až k slepotě. Ve většině případů bývá postiženo jen jedno oko, méně často se nákaza projevuje bilaterálně.

Amébóza
Amébóza je parazitární onemocnění způsobené prvoky Entamoeba histolytica a její morfologicky identickým druhem Entamoeba dispar.
Zdrojem nákazy je nemocný člověk nebo bezpříznakový nosič. Nemoc se přenáší alimentární cestou, nejčastěji požitím kontaminované vody nebo potravin, ale i kontaktem s nemocným člověkem, který vylučuje infekční cysty. Inkubační doba je obvykle 2–4 týdny.
Výskyt je kosmopolitní, zejména v rozvojových zemích, kde jsou rozšířené díky špatné hygieně a vlhkému podnebí. Amébami je infikováno asi 10 % celosvětové populace. Země s vysokým výskytem infekce jsou kupříkladu Mexiko, Vietnam, Indie či Egypt.
Oba druhy mohou vyvolat asymptomatické střevní infekce, avšak závažnější druh Entamoeba histolytica navíc může vyvolat i invazivní amébózu postihující střevo, ale i jiné orgány. Akutní střevní infekce se projevuje těžkými průjmy, křečovitými bolestmi břicha a výrazným nutkáním na stolici. Stolice může obsahovat krev a hlen. Horečka se vyskytuje asi u třetiny nemocných. Mezi komplikace patří především krvácení do zažívacího traktu, výhřez konečníku a zánět slepého střeva. Neléčené onemocnění může přejít do chronické fáze. Ta je charakterizována opakujícími se bolestmi břicha, plynatostí a úbytkem tělesné váhy. Kromě postižení střeva může dojít k infekci dalších orgánů. Nejčastější je vznik jaterního abscesu. Provází ho horečka s třesavkou, bolest břicha a zvětšení jater.
Základem léčby jsou antibiotika, všechny případy onemocnění se léčí na infekčním oddělení. Jaterní absces se také léčí antibiotiky, v případě neúspěchu je nutný chirurgický zákrok. Prevencí je dodržování základních hygienických pravidel. Osoby, které žily dlouhou dobu v rizikových oblastech, by měly být po návratu vyšetřeny a popřípadě léčeny.

Kryptosporidióza
Kryptosporidióza je onemocnění, které způsobuje akutní vodnatý průjem. Ten bývá způsoben mikroskopickými střevními parazity nazývanými Cryptosporidium. Kryptosporidie infikují různé druhy zvířat (např. skot, ovce, hlodavce, kočky, psy, ptáky, ryby a plazy), zdrojem infekce bývají nejčastěji přežvýkavci. Onemocnění lidí způsobuje nejčastěji druh Cryptosporidium parvum.
Inkubační doba je obvykle 2-10 dnů (průměrně 7 dnů). Nejčastějším příznakem kryptosporidiózy je vodnatý průjem. Příznaky zahrnují: vodnatý průjem (bez příměsi krve a hlenu), žaludeční křeče nebo bolest břicha, dehydratace, nevolnost, zvracení, horečka, hubnutí. U některých lidí je průběh onemocnění bezpříznakový. Onemocnění obvykle u zdravých osob trvá 1-2 týdny. Příznaky mohou přetrvávat až 30 dní.
Zatímco tenké střevo je nejčastěji postiženým orgánem, u osob s oslabeným imunitním systémem mohou infekce postihnout jiné oblasti trávicího nebo dýchacího ústrojí.
U lidí s oslabeným imunitním systémem se může rozvinout závažné, chronické a někdy i smrtelné onemocnění.
Diagnóza kryptosporidiózy se provádí vyšetřením vzorků stolice. Vzhledem k tomu, že detekce Cryptosporidium může být obtížná, je vhodné, aby pacienti během několika dní poskytli několik vzorků stolice. Nejčastěji jsou vzorky stolice vyšetřovány mikroskopicky s použitím různých technik, např. acidorezistentní barvení, přímá fluorescenční protilátka nebo enzymatická imunoanalýza s detekcí antigenů Cryptosporidium sp. Dále se v diagnostice onemocnění používá také průkaz antigenu Cryptosporidium sp. ELISA testem nebo metody PCR. Rutinní parazitologické vyšetření stolice vzhledem k malé velikosti oocyst infekci neodhalí.
Většina lidí, kteří mají zdravý imunitní systém, se uzdraví bez léčby. Průjem může být léčen příjmem dostatečného množství tekutin, aby nedošlo k dehydrataci. Lidé s chronickým onemocněním nebo s oslabeným imunitním systémem jsou vystaveni vyššímu riziku závažnějšího a dlouhodobějšího onemocnění. Malé děti a těhotné ženy mohou být náchylnější k dehydrataci. Rychlá ztráta tekutin při průjmu může být pro kojence život ohrožující. HIV pozitivní jedinci, kteří mají podezření, že mají kryptosporidiózu, by měli kontaktovat svého lékaře. U osob s AIDS antiretrovirová terapie zlepšuje imunitní stav a také snižuje nebo eliminuje výskyt příznaků kryptosporidiózy. Nicméně i když příznaky vymizí, kryptosporidióza není často léčitelná a příznaky se mohou vrátit, pokud dojde ke zhoršení imunitního stavu.
Prevence onemocnění spočívá v konzumaci nezávadné vody a potravin.

Echinokokóza
Echinokokóza je parazitární onemocnění, které vyvolávají druhy Echinococcus granulosus (měchožil zhoubný) a Echinococcus multilocularis (měchožil bublinatý). Nákaza se vyskytuje celosvětově. Zdrojem infekce vyvolané druhem Echinococcus granulosus bývá nejčastěji pes – vajíčka parazita ulpívají na jeho srsti, čenichu i jazyku. Možný je také nepřímý přenos vodou, potravinami a předměty kontaminovanými vajíčky. Definitivním hostitelem druhu Echinococcus multilocularis je liška, která vylučuje infekční vajíčka svými výkaly. V zevním prostředí zůstávají vajíčka infekční několik měsíců a kontaminují půdu, vodu i lesní plody. Člověk se nakazí požitím infekčních vajíček.
Inkubační doba kolísá od 1 roku po 20 let.
Onemocnění se projevuje tvorbou cyst – dutin vyplněných tekutinou. Cysty jsou lokalizovány v játrech, plicích, slezině, ledvině, mozku nebo kostech. Narušení funkce daného orgánu se projeví až při určité velikosti cysty. Ty mohou růst různou rychlostí, a proto se inkubační doba velmi liší. Nejčastěji se objevují jaterní cysty, které se projevují poruchami zažívání, bolestmi v pravém podžebří a zvětšením jater.
Základem léčby velkých cyst je chirurgický zákrok, menší cysty se léčí pomocí antiparazitik. Prevencí pro cestovatele je dodržování základních hygienických pravidel a vyvarování se kontaktu se zvířaty, zejména se psy.