Na začátku tohoto století bylo v České republice hlášeno jen několik málo případů akutní hepatitidy E ročně. V roce 2004 začala tato čísla narůstat, v roce 2009 jsme tu již měli 99 případů a v roce 2015 412 případů. Poté došlo k mírnému poklesu. Avšak již v roce 2022 se čísla začal opět navyšovat (319 případů) a v roce 2023 bylo k 30. září hlášeno rekordních 527 případů. Informování veřejnosti o tom, co je to virová hepatitida E, jak se přenáší a jak zabránit nákaze, si klade za cíl snížit počty onemocnění, a to hlavně v ohrožených skupinách.

Dobrou zprávou je, že 80 % nákaz se neprojeví klinickými příznaky. Na druhou stranu ve světě ročně onemocní 3 300 000 lidí a z toho 44 000 zemře. Nejohroženější skupinou jsou těhotné ženy, u kterých je smrtnost 20 %. Dalšími osobami ve vysokém riziku těžkého průběhu a úmrtí jsou osoby s oslabenou imunitou a osoby s onemocněním jater. V České republice jsou nejvíce vystaveni infekci osoby, které přichází do styku s vepřovým masem, zvěřinou a zvířaty (řezníci, pracovníci jatek, farmáři, myslivci, veterináři). K onemocnění dětí u nás dochází zřídka. S věkem četnost stoupá – nejčastěji onemocní šedesátníci.

K nákaze dochází:
– požitím syrového nebo nedostatečné tepelně upraveného masa a vnitřností (hl. vepřového, zvěřiny, ryb, mořských plodů), nepasterizovaného mléka, kontaminovaných potravin, fekálně kontaminované vody
– kontaktem s nemocným
– z matky na plod
– příjmem infikovaných krevních derivátů a transplantovaných orgánů

Inkubační doba onemocnění je 15 – 64 dní (nejčastěji 26 – 42 dní).

Onemocnění se projevuje horečkou, nechutenstvím, nevolnostmi, bolestí břicha, žloutenkou (žlutá kůže, žluté oční bělmo, tmavá moč, světlá stolice, zvětšená játra). Může být i bolest kloubů, svědění, vyrážka. U těhotných ve II. a III. trimestru je riziko encefalopatie, klinicky závažného průběhu žloutenky, potratu a úmrtí.
Nemoc odeznívá za 2 – 6 týdnů. U 1 % však může končit smrtí.

Prevence:
– správný postup při přípravě jídla:
– hygiena rukou (mytí rukou, lépe latexové rukavice, ošetření případných poranění)
– zabránit kontaminaci jiných pokrmů
– syrové maso a vnitřnosti skladovat odděleně od potravin určených k přímě konzumaci
– hygiena kuchyňských pomůcek a pracovní plochy
– důkladná tepelná úprava masa a vnitřností
– minimálně 20 minut nad 71 ᵒC
– pozor hlavně u domácích zabíjaček a zpracování zvěřiny
– užívat jen vodu ze zdrojů, kde nehrozí riziko fekální kontaminace

Mate-li podezření, že jste byli vystavení nákaze a/nebo máte klinické příznaky, navštivte svého lékaře. Ten posoudí riziko nákazy a váš zdravotní stav. V případě potřeby vám odebere krev na vyšetření virové žloutenky E. Laboratoře Mikrochem provádí vyšetření akutních (IgM) a anamnestických (IgG) protilátek proti viru žloutenky E. Při posuzování sérologických výsledků je nutné brát na zřetel, že protilátky jsou detekovány nejdříve za 2 – 4 týdny po infekci.

Zdroj:
Kalinová M. Epidemiologická situace virové hepatitidy v České republice. Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie (SZÚ, Praha). 2023; 32 (6-7): 247–252
NRC pro analýzu epidemiologických dat Oddělení biostatistiky SZÚ. Hlášení infekčních onemocnění v České republice. Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie (SZÚ, Praha). 2023; 32 (9): 321 – 322
Špačková M. Jak je to s výskytem a hlášením hepatitidy E u nás a ve světě v posledních pěti letech. Přednáška (Jednodenní odborná konference – konzultační den, SZÚ, 1.11.2023)
Beneš J. Infekční lékařství. Praha: Galen 2009, ISBN 978-80-7262-644-1: 145 – 147