V naší laboratoři je kampylobakter, s převahou druhu Campylobacter jejuni, nejčastěji zachyceným bakteriálním střevním patogenem, což odpovídá údajům ze systému ISIN (dříve EpiDat), kde kampylobakterióza představuje nejčastěji hlášenou bakteriální střevní infekci v ČR.

Vyšetření se provádí kultivací výtěru z rekta, kdy doba kultivace činí 48 hodin, takže nejdříve po této době můžeme žadatelům o vyšetření podat informaci o výsledku kultivace na kampylobaktery.

Kampylobaktery se přirozeně vyskytují v gastrointestinálním traktu ptáků a savců, a to volně žijících i domestikovaných zvířat, včetně jatečních, což přináší možnost kontaminace masa, půdy i vody. Jako nejčastější zdroj infekce je udávána konzumace nedostatečně tepelně upraveného kuřecího masa nebo potravin určených k přímé spotřebě, které byly v kontaktu se syrovým kuřecím masem. Na význam tohoto zdroje infekce ukazují i data Státní veterinární správy z monitoringu zoonóz prováděného v roce 2020, kdy v 62 % vyšetřených vzorků slepých střev jatečných brojlerů byl prokázán kampylobakter. Minimalizovat riziko infekce kampylobaktery v domácnosti lze bezpečnou manipulací se syrovým masem (neomývat zakoupenou drůbež pod proudem tekoucí vody, neboť vznikající aerosol kontaminuje okolní plochy a předměty), jeho dostatečně dlouhou tepelnou úpravou a správnou hygienou v kuchyni.

Kampylobaktery jsou součástí střevní mikroflóry také doma chovaných zvířat a tato mohou být zdrojem infekce především pro malé děti, které patří k nejvíce postižené věkové skupině. Je nasnadě při kontaktu s domácími mazlíčky (zejména štěňaty a koťaty) na riziko infekce myslet a dbát na dodržování hygienických pravidel.

Zdroj:
ISIN - Informační systém infekční nemoci (www.szu.cz); data Státní veterinární správy;
Koláčková I. a kol.: Psi jako možný zdroj kampylobakterových infekcí člověka. Klinická mikrobiologie a infekční lékařství 2015; 21(2):36-40.