Lymeská borrelióza (LB) je nejčastější onemocnění přenášené klíšťaty. Je to zoonóza s ohniskovým výskytem. Na některých místech se infikovaná klíšťata téměř nevyskytují, jinde je borreliemi infikována až polovina klíšťat. Klíšťata jsou aktivní přibližně od března do listopadu, v době od května do října bývá záchyt onemocnění LB nejčastější. Jednotlivé druhy borrelií se liší svou antigenní výbavou i afinitou k různým tkáním. B.burgdorferi sensu stricto je nejčastěji zodpovědná za postižení pohybového ústrojí, B.afzelii za postižení kůže a B. garinii za postižení nervové soustavy.

Klíště má tři vývojová stádia (larva, nymfa, imago-dospělec). Zdrojem nákazy může být stádium nymfy i dospělce. Riziko nákazy člověka po přisátí infikovaného klíštěte není velké, roste s délkou přisátí klíštěte. Pokud je klíště odstraněno do 24 hodin po přisátí, je riziko nákazy minimální, od 1,4 do 4 %.

Při diagnostice - u podezření na onemocnění LB - jsou nejčastěji používané sérologické metody. V naší laboratoři provádíme sérologické vyšetření antiborreliových protilátek ze srážlivé krve metodou chemiluminiscence- CLIA. Jedná se o vyhledávací test, který by měl být prováděn jako první. V případě pozitivního nebo hraničního výsledku je nutno provést konfirmaci metodou imunoblot (Western blot) ve třídách IgM i IgG. Vyšetření CLIA i imunoblot provádíme v naší laboratoři denně, k hodnotám vyšetření je vždy doplněn komentář, ve kterém je popsána protilátková odpověď k jednotlivým případům infekce. Možné je též vyšetření pomocí PCR, senzitivita v mozkomíšním moku je udávána v rozmezí 12-46 %. Nejpřínosnější je tato metoda při vyšetření synoviální tekutiny, při postižení kloubů, kde senzitivita dosahuje až 90 %.